Závěrečná zpráva – Job shadowing – 26. 3. – 2. 4. 2022 Job shadowing Bagheria Sicílie Na konci března se druhá skupina pedagogů naší školy vydala v rámci projektu KA101, mobility osob ve školním vzdělávání do města Bagheria, které leží necelých 20 kilometrů od Palerma. Cílem této týdenní aktivity byl druhý běh stínování ve střední škole Liceo Ginnasio di Stato Francesco Scaduto. Základní informace o vzdělávacím systému v této instituci jsme obdrželi od skupiny našich kolegů, kteří se zúčastnili stínování v říjnu 2021. Tudíž jsme měli jakési zprostředkované informace, ale pro nás nově zúčastněné se jednalo o první takovýto výjezd s tímto zaměřením. Za naši školu se druhého běhu účastnili kolegové různých aprobací, napříč předmětovými komisemi, koordinátor projektových aktivit programu Erasmus+ u nás na škole a výchovná poradkyně, pod kterou spadá hlavní bod této aktivity – inkluzivní vzdělávání. Příprava byla náročná, museli jsme sledovat, jak se mění a upravují všechna opatření související s pandemií Covid 19, připravit všechny dokumenty a zajistit hladký průběh dopravy na místo konání stínování. Trasu Ostrava-Krakow-Palermo-Bagheria jsme absolvovali bez jakýchkoliv problémů a komplikací. První den našeho pobytu byla neděle, tak jsme vyrazili stejně jako skupina předchozí z prvního běhu vlakem do Agrigenta, jehož Valle dei Templi – Údolí chrámů, rozkládající se v příkrém srázu pod městem, je jednou z největších archeologických lokalit na světě (přes 1 300 ha) a je zapsáno v seznamu UNESCO. Následně jsme si prošli město, stavili se v místní malé restauraci na oběd a poté si vychutnali tu pravou italskou kávu a k ní výtečné zákusky. V pondělí ráno nás již čekal nabitý stínovací program. Po snídani jsme se společně vydali do školy Liceo Ginnasio di Stato Francesco Scaduto, kde jsme měli stínovací aktivity vykonávat. Před školou už nás čekala koordinátorka projektových aktivit Francesca Gambino, několik dalších členů Erasmus+ týmu a také studenti školy, kteří se nám věnovali po celou dobu naší návštěvy ve škole. Nejdříve jsme se usadili v ředitelně, kde byl připraven úvodní seznamovací program – vzájemné představení se jednotlivých účastníků této aktivity formou prezentací v anglickém jazyce. Následně jsme se od italských studentů dozvěděli základní informace o hostitelské škole, jejich tradicích, historii, vzdělávacím systému, apod. Poté jsme se vydali na prohlídku školních budov a celkového vzdělávacího zázemí (např. tělocvična, laboratoře, hudební učebny, apod.). Po celou dobu nás provázeli studenti a pedagogové místní školy, kteří se na této aktivitě podíleli. A pak jsme se rozdělili a s pedagogy si zašli na společný oběd do blízké reaturace. V odpoledních hodinách nás vzala jejich koordinátorka Francesca Gambino k moři, přesněji tedy do části Aspra, která sousedí s Bagherií. Bylo to od ní velmi milé, protože nás tam vzala vlastním vozem a strávila tam s námi nějaký ten čas a mohli jsme se navzájem poznávat i neformálněji. V dalších dnech jsme se zúčastnili několika vyučovacích hodin. Věděli jsme předem, že italské školství je známo svým propracovaným přístupem k žákům se specifickými potřebami. Měli jsme možnost navštívit hodinu tělesné výchovy, fyziky a dvě hodiny anglického jazyka, hodinu klasických jazyků, výtvarného umění, základů programování, apod. V každé z výše zmíněných hodin bylo patrné, jak automaticky jsou handicapovaní žáci přijímáni mezi své vrstevníky a bez problémů zapojování do výuky. Dokonce se nám stalo, že v některých hodinách spontánně přišli za kolegyní Hanou Lukášovou tito handicapovaní studenti a začali se s ní bavit a seznamovat nebo jí byl předán krásný dopis, ve kterém jedna studentka vylíčila jednoduchým způsobem, jak má ráda školu a škola ji. V některých třídách byl i více než 1 asistent. Navíc se těmto žákům věnovali i intaktní žáci. Atmosféra ve třídách byla velice vřelá, ze strany žáků i učitelů. Žáci se specifickými potřebami měli dostatek času na zvládnutí aktivit, za sebemenší pokrok byli odměněni. Mile nás například překvapili i obědy, které byly podávány formou rautů přímo ve venkovních prostorách školy, na takovém vnitřním prostranství, kde jsme se tak mohli setkat se studenty, popovídat si s nimi, nebo zapříst hovor i s jinými kolegy. Výuka na Sicílii probíhá po celý týden včetně soboty. Jedna vyučovací hodina trvá cca 50 minut a co bylo zvláštní, začátek a konec hodiny není oznamován zvoněním, tak jako u nás. Co se týká střídání vyučovacích předmětů, tak vyučující se střídají v kmenových učebnách, žáci tak zůstávají ve svých třídách po celý den. Co nás překvapilo (ale asi tím, že jsme technická škola) bylo to, že mají velmi málo odborných učeben a jazykové učebny, na které jsme zvyklí u nás, ty jsme tam také nenašli, vše se učí v těch kmenových třídách. Možná by bylo dobré uvést, že počet studentů ve třídách je nižší (cca kolem 20 studentů) a tento počet se nijak nedělí (např. dělená výuka jazyků, ICT předmětů, apod.) Inkluzivní vzdělávání – tento bod bychom za celou návštěvu vyzdvihli jako nejpodstatnější pro nás. Automatické a bezproblémové zapojení těchto žáků do výuky. V hodině TEV byl i více než 1 asistent. Navíc se těmto žákům věnovali i intaktní žáci. Atmosféra ve třídách byla velice vřelá, ze strany žáků i učitelů. Žáci se specifickými potřebami měli dostatek času na zvládnutí aktivit, za sebemenší pokrok byli odměněni. Asistenti ve třídách mají obrovské opodstatnění právě kvůli rozsáhlé inkluzi. Téměř v každé třídě, kterou jsme měli možnost navštívit byl asistent pedagoga. Dokonce i na vycházce, kterou jsme se studenty absolvovali. Myslím, že mají profesionální a solidní přístup. Tudíž to můžeme shrnout, že inkluzivní vzdělávání je na velmi vysoké úrovni. Škoda, že jsme neměli, kvůli jazykové bariéře, možnost s asistenty více komunikovat. Maturita Srovnání závěrečných zkoušek – naše maturitní a jejich Esame di Maturita. V porovnání s naší maturitní zkouškou velice je více komplexní, kdybychom to mohli porovnat. Jejich závěrečná zkouška je totiž založena na tom, že studenti nejsou bodování pouze za zkoušku samotnou, tak jako tomu je u nás, ale i za průběh celého studia, tedy za známky ve všech čtyřech letech. Studenti se tak musí poctivě učit všechny čtyři roky a nestačí se připravit pouze na závěrečnou zkoušku. I když toto může být pro studenty stresující po dobu studia,
